Update

18. června 2017 v 23:22 | K. |  Ostatní
Ahojte, holky, řekla jsem si, že je už na čase se ozvat a dát vám nějaké info o mém životě. Co se stalo, děje a co se bude dít. Na chatě už dávno nejsem, maturitu mám za sebou, v Chorvatsku jsem už taky byla. Stalo se toho tolik, že to asi rozdělím na podkapitoly, protože bych se v tom jak já tak ani vy nevyznaly. Takže pokud vás zajímají informace o mně, mém životě a hubnutí, rozklikněte celý článek a pusťte se do čtení!

MATURITA

Tak ta je úspěšně za mnou! Můžu říct, že jsem měla obrovské štěstí. Vtipně to dopadlo tak, že z čeho jsem neměla strach vůbec dopadlo nejhůř - alis didakťák z češtiny. S tím jsem byla smířená, že půjdu v září, protože jsem si pak i napočítala málo bodů, ale světe div se, nějak se zadařilo a já to udělala.

Vytáhnutí otázek u ústních bylo jedno velké štěstí, protože se vám přiznám, že TÝDEN před maturitou jsem se neučila vůbec. Byla jsem z toho už tak vyčerpaná, že jsem se prostě neučila. Takže jsem se učila pouze cca 8 dní na chatě a to asi 5 hodin z celkového dne. Pak jsem dojela domů, měla ještě týden do ústních, ale za boha mi to nešlo. Neučila jsem se celou angličtinu a jeden celý předmět, protože jsme měli dva předměty napůl a já tak doufala, že si vytáhnu otázku z toho druhého předmětu. Knížku jsem uměla jednu a ostatní si jen tak pročítala a věděla o nich něco málo. Jediný, co jsem se fakt pořádně učila byl jeden jediný předmět ze čtyř, protože mě to bavilo.

Světe div se, v angličtině jsem si vytáhla USA, což bylo lehké a dalo se o tom něco říct, z odborných předmětů jsem si opravdu vytáhla otázku z předmětu, který jsem se učila (otázka teda byla nic moc, ale nějak jsem to zmákla) a z literatury jsem si vytáhla tu knížku, kterou jsem opravdu uměla - Malého prince! Já když viděla to číslo a věděla jsem, že to je knížka, kterou perfektně umím, málem jsem se rozbrečela štěstím, protože jsem věděla, že to dám levou zadní. Sama učitelka mě chválila. A bylo to jenom: "Hmmm, super. Tedy, ty jo. Skvělé."

CHORVATSKO

Deset dní po maturitě mě čekala pracovní dovolená v Chorvatsku a můžu vám říct, že jsem zažila zatím tu nejlepší dovolenou. Nechtělo se mi odjíždět, nechtělo se mi zpátky, nechtělo se mi zpět do reality, málem jsem to obrečela, teď když hraje nějaká písnička, která hrála tam, okamžitě se mi vybaví vše z Chorvatska. Když jsem dojela zpátky do města, kde žiji, bylo to hrozný. Udělalo se mi zle, měla jsem sevřený žaludek a věděla jsem, že to všechno skončilo a svět se vrátí zase do normálu a do reality. Nemůžu se dočkat, až se odtud odstěhuji, ale o tom zase v jiném odstavci.

Nemůžu se nějak podrobněji rozepsat o tom všem, ale bylo to naprosto úžasné. Na tuto pracovní dovolenou budu ještě dlouho vzpomínat a jedině s úsměvem! Jsem opravdu vděčná za to, že jsem měla příležitost jet.

BUDOUCNOST

Stěhuji se. Do LONDÝNA! Konečně. Ani nevíte jak se těším až z mého rodného města vypadnu. Jasně, mám tu rodinu a kamarády, ale je tu taky spousta lidí a míst, které s sebou nesou spoustu vzpomínek. Vždycky jsem se po maturitě chtěla odstěhovat do zahraničí. Hlavně z důvodu, že miluji cestování a chci poznat nepoznané, seznamovat se s novými lidmi apod. Teď se k tomu hlavně přidalo i to, že chci utéct. Utéct od toho tady všeho. Takže 27. srpna 2017 odlétám směr UK, Londýn. Chci tam začít úplně novou kapitolu života a tady tuto uzavřít.

A ne, nestrašte mě s teroristickými útoky a tak. Za posledních pár týdnů jsem si toho vyslechla dost a já pořád říkám, že takhle bych nesměla nikam. Co se má stát se stane a já věřím, že vše bude v pořádku a že tam budu šťastná a taky, že se v pořádku a šťastná vrátím.

AKTUÁLNĚ

Přes týden chodím do jedné práce, o víkendu chodím do mé stálé druhé práce. Ani jediný den volna. Ke konci června končím v mé stálé práci, každopádně nevím, jestli už mají za mě náhradu. Vlastně končím i v té první práci, protože to je naprostý děs a minulé léto jsem se dušovala, že tam už nikdy nepůjdu. Každopádně já teď potřebuji peníze než odletím do Londýna, protože to pojištění, letenka, věci a ostatní kraviny fakt není levná záležitost. 26. června bych měla nastoupit jinam do práce, kde doufám, že to bude lepší - a pokud ne, tak ten měsíc a půl to tam vydržím, když pak mizím pryč.

Jinak se snažím teď být s přáteli a rodinou. O víkendu jdu vždycky většinou různě do hospod a barů, takže tam potkám dalších milion známých. Minulou sobotu jsem tam potkala mého moc dobrého kamaráda, jednoho z nejbližších. Ani nevíte jak jsem byla hrozně ráda, že ho vidím. To bylo objímání a stáli jsme tam a tam, kecali apod. Fakt jsem byla šťastná, že ho můžu vidět a mluvit s ním. Méně šťastná pak už byla jeho přítelkyně, která údajně na mě žárlí už od samého začátku, co jsou spolu. Mně přijde, že buď na mě všechny žářlí, nebo mě nemají rády apod., přitom jako nemají důvod. Jsem milionkrát tlustší a horší než ony (tady zase vidíte tu moji lásku ke mně samotné - musím to napravit, ach jo).

To samé Děvka č. 1. Kdykoliv se potkáme, tak na mě čumí, probodává mě pohledem a vždycky se na mě dívá takovým opovrženým pohledem. Nechápu. Jako dobře, taky nejsem nadšená, když ji vidím, ale co se dá dělat že jo. Nedávno jsem se o tom bavila i s mým kamarádem, ať jako sám uzná, že se na mě vždycky dívá hrozně hnusně, tak mi to potvrdil, že to taky vidí. Takže ne, nevidím to jen já. :D

Přitom mně to je už tak nějak šumák. Vlastně mě B. už nijak netrápí a jsem ráda, že jsem se ho "zbavila". Upřímně mi k tomu ale hodně pomohlo Chorvatsko, kde jsem si toho hodně uvědomila. Jediný, co nechci je něco ohledně něj a Děvky č. 1 poslouchat - nezajímá mě to. Musím říct, že ohledně něj a této situace jsem nebyla šťastnější!

HUBNUTÍ

Nechci v tom pokračovat. Teda, v hubnutí pokračovat chci, ale nechci pokračovat v hladovění a málo kcal. Vlastně už v tom nepokračuji, jím tak nějak normálně a občas se zpráskám něčím nezdravým. Jedinou mouchu to má - přibrala jsem opět vše zpátky. Ale co se taky dalo čekat, když jsem jedla předtím tak málo. Ale víte co? Je mi fajn. Necítila jsem se šťastnější, i když mám vše zpátky. Až teď jsem opravdu pochopila, že psychická pohoda je to nejdůležitější.

Jak jsem tedy řekla, hubnout dál chci. Akorát teď už na to opravdu chcí jít tak nějak normálně, nenásilnou formou, cvičit, upravit stravu... chci jít na to postupně, pomalu. Nebudu čekat zázraky a nebudu se vážit každý den. Zvážím se zítra a pak 1. července a pak asi co 14 dní.

Držte mi palce. Věřím, že když jsem teď změnila myšlení, půjde to lépe!

BLOG

Upřímně, láká mě založit nový blog, který bude hlavně o mně a o tom, jak se chystám do Anglie a pak zážitky z Anglie, jak se cítím, pocity, jaká je rodina, o cestování. Takže by tam vlastně nebyly žádné jídelníčky apod. Jo, bylo by tam něco i o mém stylu stravování či cvičení, ale nic zásadního. Ale uvidím, musím to ještě promyslet.

Tento blog si chci zatím nechat, i když nevím jak často sem budu přidávat. Za pár dnů se to může změnit. Ale cítím se nějak povinna sem vám aspoň napsat co a jak. Koneckonců se už před vámi cítím i blbě, že tak nějak pořád začínám. Ani nevím, zda by vás mé články a jídelníčky pořád bavili. :) Kdyby jo, tak mi to napiště a pokud byste měli zájem i o blog (kdybych ho založila), který by byl úplně z jiného soudku a chtěli ho vidět, dala bych sem později adresu. :)

Teď se zatím mějte a já jdu přemýšlet, jak to všechno udělám. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 19. června 2017 v 13:25 | Reagovat

Ahoooooj, málem jsem vykřikla radostí, když jsem viděla nový článek, hrozně ráda čtu od tebe věci! :)

Vyjádření k tvé maturitě
- moc ti gratuluji a jsme na tom snad skoro stejně! Já psala plačící článek ke mně na blog, že jsem se ho bála nejmíň, ale že jsem to nestíhala, že jsem to určitě nedala a pak nakonec ano. Na maturitu ústní jsem se učila jen 5 dní, protože jsem se tak vynervovala, že nemám didakťáky, že jsem dostala horečky a angínu a vylosovala jsem si vše, co jsem chtěla, až je to neuvěřitelné (o tom si můžeš počíst tadyhttp://healthy-body.blog.cz/1705/navrat-na-blog-udalosti, je to tam rozebrané do detailů, protože mi to přišlo vážně až neskutečné). Kromě teda čj, jak ty píšeš, o té jsem věděla vše, jelikož jsem všechno četla.

Vyjádření k Chorvatsku
- Je fajn, že sis to užila. Ten pocit znám, když odněkud nechceš odjet, takže tě moc dobře chápu.

Vyjádření k budoucnosti
- Upřímně? Obdivuji tě! Je skvělé, že máš dovahu se odstěhovat někam, kde nikoho neznáš a ještě do anglicky mluvící země. O těch teroristech jsem ti tu chtěla napsat, ale pak jsem přečetla poslední odstavec a máš pravdu - to by člověk vážně nemohl nikam. Máš můj velký obdiv!

Vyjádření k aktuálně
- Víš, mám stejný pocit z holek. Proto mám jednu jedinou kamarádku, ale té se také s vším nesvěřuji. Mně taky holky většinou nesnáší, pomlouvají mě, vždy si na mně hledají jen to špatné. Taky to nechápu, tak buď v klidu.

Vyjádření k hubnutí
- Jsem moc ráda, že to tak vidíš - hladovění je blbost a psychická pohoda je nejdůležitější, to hlásám pořád! :)

vyjádření k blogu
- Blog určitě založ, ráda si počtu, ale byla by škoda, kdybys vynechávala jídelníčky a tak, je to super :). Takže i kdybys měla napsat něco jen jednou za čas, budu ráda. A adresu sem určitě dej! :)

2 sweetsunnymia sweetsunnymia | Web | 20. června 2017 v 11:23 | Reagovat

wau, gratulujem k maturite , mna caka nabuduci rok a dost sa bojim ... ten londýn čistá závisť, čo by som dala za to vzpadnut aspon na týzden :/ kazdopadne drzim palce a ak si zalozis novy blog rada si precitam <3

3 Michaela Michaela | Web | 20. června 2017 v 14:48 | Reagovat

Jeee, to je super.. Taky bych na jednu stranu chtěla někam vypadnout, úplně někam daleko, kde to neznám, někam do zahraničí.. Ale na druhou stranu na to nemám ani trochu odvahu.. Tak ti přeji, ať se ti tam líbí.. :) A koukám, že s prací to máš taky nabitý jako já.. Taky jsem skoro bez jediného dne volna.. :)
Taky vždycky obrečím, když odjíždím od někud, kde se mi líbilo.. Ať už to byla dovolená v Itálii, dětský tábor nebo lyžák.. Už od malička jsem taková cíťa.. A přesně, písničky mi všechno připomínají..
Jsem ráda, že další člověk přišel na to, že malý příjem kalorii a hladovění nemají smysl. Tak držím palce s přirozeném hubnutí. :)

4 ABS M. ABS M. | Web | 21. června 2017 v 9:29 | Reagovat

Já to shrnu. :D Nesmutni po Londýnu (ikdyž já to vždycky dělám taky :D), těš se na Chorvatsko, přežij práci a užívej si jídlo a hubnutí. :D :)
Jinak doufám, že tento blog nezruším. :)) Ale na druhou stranu i přípravy na Londýn a pak zážitky z něj by mě zajímaly.. :)

5 Meavinka Meavinka | E-mail | Web | 24. června 2017 v 11:36 | Reagovat

Konečně jsi zase zpět ♥
1) moc ráda bych pak odkaz na blog, stále tě chci sledovat a vědět, jak se ti v Anglii daří a mám z tebe v tomhle ohledu neskutečně velkou radost.
Jsem ráda, že jsi se nějak přes tu maturitu dostala. A ještě víc jsem ráda, že už nehodláš hubnout špatným způsobem, sama jsem k tomuhle závěru došla a jsem na tom podobně s tím, že já nabrala jen zlomek toho co jsem zhubla. No držím palce se zdravým stylem a doufám, že o tobě ještě něco málo přečtu :) ♥

6 Nina Nina | Web | 25. června 2017 v 10:47 | Reagovat

Už jsem se bála že se nevrátíš, tvůj blog už sleduju nějakou dobu a přeju ti hodně štěstí v osobním životě a budoucnosti :)

7 Jajinka Jajinka | Web | 29. června 2017 v 16:00 | Reagovat

K maturitě ti gratuluji, pracovní dovču v Chorvatsku závidím a ještě víc stěhování do Londýna!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama